Tření mezi zeminou a rubem konstrukce
Velikost aktivního resp. pasivního zemního tlaku závisí nejen na zvolené teorii výpočtu, ale i na tření mezi zeminou a konstrukcí a přilnavosti zeminy ke stěně stavební konstrukce popsaném úhlem δ. Je-li úhel δ = 0, pak zemní tlak σpůsobí kolmo na rub konstrukce a výslednice zemního tlaku P je také kolmá na rub konstrukce - viz obrázek:
Rozdělení zemního tlaku podél konstrukce při δ = 0
V případě, že uvažujeme při výpočtu zemních tlaků vliv tření mezi zeminou a rubem konstrukce, zemní tlak σ i jeho výslednice P svírají s rubem konstrukce úhel δ. Orientaci třecích úhlů δ od kolmice k rubu konstrukce je třeba zavést v souladu se smyslem vzájemného posuvu konstrukce a zeminy. S rostoucí hodnotou δ aktivní zemní tlak klesá, tj. výsledná síla aktivního zemního tlaku se odklání od kolmice - viz obrázek:
Rozdělení zemního tlaku podél konstrukce při δ ≠ 0
Velikost úhlu δ se většinou pohybuje v rozsahu δ ≤ 1/3φ až δ = 2/3φ. Orientační hodnoty úhlu tření mezi konstrukcí a zeminou jsou uvedeny v tabulce hodnot úhluδ pro různá rozhraní a v tabulce doporučených hodnot |δ|/φ. S hodnotou δ ≤ 1/3φ se dá počítat v případě hladké úpravy rubu pažící konstrukce (folie a nátěry proti podzemní vodě), pro hrubý neupravený rub není vhodné překročit hodnotu δ = 2/3φ. Při určování velikosti úhlu δ je třeba respektovat i další okolnosti, zejména součtovou výminku rovnováhy ve svislém směru. Je třeba zvážit, zda je konstrukce schopna přenášet svislé přitížení od tření zeminy na jejím rubu bez větší svislé deformace. V opačném případě je nutné δ zmenšit, neboť může dojít pouze k částečné mobilizaci tření na rubu stěny. V případě nejistoty je bezpečnější uvažovat nižší hodnotu δ.