Metoda Lizziho
Lizziho metoda je v současnosti nejvíce používána. Únosnost kořene se spočte podle vzorce:
kde: | d | - | průměr kořene |
l | - | délka kořene | |
τm | - | průměrné mezní plášťové tření | |
J | - | součinitel vyjadřující vliv průměru vrtu |
Součinitel J vyjadřuje vliv průměru vrtu - nabývá hodnot 1,0 pro vrt do 100 mm a 0,8 pro vrt nad 200 mm.
Průměrné mezní plášťové tření kořene mikropiloty lze nalézt v rozličné literatuře. V nápovědě jsou uvedeny čtyři tabulky s orientačními hodnotami mezního plášťového tření. První tabulka je sestavená autory programu podle dostupné literatury, druhá obsahuje hodnoty τm podle DIN 4128, třetí hodnoty uvedené v normě ČSN 73 1004 v příloze S.2 a čtvrtá hodnoty publikované v článku Kleina a Mišove (Inženýrské stavby, 1984). V poslední tabulce jsou naměřené hodnoty plášťového tření kořenů kotev pro různé zeminy, průměry kořenů, množství injektáží atd. - použití této tabulky dává velmi realistické výsledky.
Literatura:
Lizzi, F. (1982). “The pali radice (root piles)”. Symposium on soil and rockimprovement techniques including geotextiles, reinforced earth and modern pilingmethods, Bangkok, D-3.