Hloubka deformační zóny
Uvažovaná hloubka deformační zóny je veličina, která velkou měrou ovlivňuje tuhost modelu podloží pod patou piloty. Je to jedna ze vstupních hodnot pro stanovení tuhostí C1 a C2 Winkler-Pasternakova modelu podloží. Čím je deformační zóna hlubší, tím menší je tuhost podloží. Pokud se hloubka deformační zóny limitně blíží nule, tuhost podloží roste nad všechny meze.
Hloubka deformační zóny závisí jednak na vlastnostech zeminy podloží a jednak na velikosti přitížení, tedy na napětí pod patou. V programu se uvažuje, že hloubka deformační zóny je dána místem, kde napětí pod pilotou je právě rovno hodnotě původní geostatické napjatosti. Tato idea je znázorněna na obrázku:
Stanovení hloubky deformační zóny pod patou piloty
Pro číselné stanovení hloubky deformační zóny H je pak použita funkce F(β), jejíž průběh je znázorněn na obrázku. Tato funkce byla odvozena za výše uvedených předpokladů a její průběh je do programu zadán tabelací. Funkce je použita následujícím způsobem. Funkční hodnoty funkce F(β) se spočítají pro aktuální hodnotu napětí pod patou fz a hodnotu původní geostatické napjatosti pod patou γh. Pro tuto hodnotu F(β) je z průběhu funkce zjištěna hodnota β, z níž je pro konkrétní hodnotu Poissonova čísla ν a poloměr piloty r vypočtena odpovídající hloubka deformační zóny H.
Průběh funkce F(β)
Hloubka deformační zóny může být ovlivněna hladinou podzemní vody. Idea jejího určení je znázorněna na obrázku:
Stanovení hloubky deformační zóny pod patou piloty s vlivem vody
Pro číselné stanovení hloubky deformační zóny H je pak použita funkce G(β), jejíž průběh je znázorněn na následujícím obrázku. Její použití a zapojení do výpočtu je obdobné jako u funkce F(β), která se využívá v případě bez vody. Jen při stanovení funkční hodnoty G(β) se počítá navíc s hydrostatickým tlakem γw*hw.
Průběh funkce G(β)