Vlastnosti zatížení dílce
Toto okno umožňuje zadat či upravit hodnoty zatížení dílce. Možnosti zadávání se liší dle kódu zatěžovacího stavu, do kterého se zatížení vkládá.
V zatěžovacích stavech s kódem "silové" lze vkládat zatížení silami a ohybovými momenty. Do zatěžovacích stavů s kódem "teplotní" je možné zadávat zatížení rovnoměrným či nerovnoměrným oteplením/ochlazením. V okně se volí typ zatížení (například spojité na celou délku apod.), směr, kterým zatížení působí (ve směru globálních či lokálních os) a samotná velikost zatížení.
Na pravé straně dialogového okna je schématický nákres působení zatížení.
Dialogové okno "Vlastnosti zatížení dílce"
Programem jsou podporovány následující typy zatížení:
Osamělá síla
Typ "Osamělá síla" představuje zatížení osamělým břemenem, které působí v libovolném bodě vztažného dílce. Zatížení tak může například představovat zatížení od připojeného trámu apod. Nezbytnými údaji pro zadání zatížení je velikost zatížení, orientace a poloha na dílci.
Osamělé břemeno uprostřed prostého nosníku
Osamělý moment
Osamělý moment má podobný charakter jako osamělá síla, avšak dílec je zatížen místo silou ohybovým momentem.
Spojité na celý dílec
Tento typ reprezentuje taková silová zatížení, která působí konstantní velikostí po celé délce prutu (dílce). Jedná se o nejčastější typ zatížení. Při zadávání tohoto typu je nutné specifikovat velikost zatížení a směr působení.
Spojité zatížení na dolní pás vazníku
Lichoběžník na část dílce
Pomocí tohoto typu lze zadat téměř libovolné spojité zatížení působící na dílec. Velikost zatížení je charakterizována hodnotami na začátku a konci úseku, lze tedy vytvořit zatížení rovnoměrné, trojúhelníkové či lichoběžníkové. Poloha zatížení je určena délkou úseku a vzdáleností začátku úseku od počátku dílce.
Možnosti použití zatížení "Lichoběžník na část dílce"
Orientace silových zatížení
Při zadávání silových zatížení program nabízí více variant orientace (směru působení) zatížení:
po délce ve směru lokální osy 1 |
|
po délce ve směru lokální osy 2 |
|
po délce ve směru lokální osy 3 |
|
po délce ve směru globálních os X,Y,Z |
|
na průmět ve směru globálních os X,Y,Z |
|
po délce ve směru průřezových os y,z |
|
Teplotní zatížení
Teplotním zatížením můžeme popsat situaci, kdy je dílec vystaven změnám teplot způsobující vnitřní pnutí. Oteplení respektive ochlazení se zadává jako rozdíl teploty od výchozího stavu, při kterém se žádná vnitřní pnutí v konstrukci nevyskytují. Teplotní zatížení může být zadáno jako rovnoměrné či nerovnoměrné. V prvním případě je zatížení charakterizováno jednou hodnotou v celém teplotním poli, při nerovnoměrném zatížení lze zadat teplotu při horní a dolní (případně též levé a pravé) hranici teplotního pole. Hranice teplotního pole ve výchozím nastavení kopírují obrys průřezu. Při odškrtnutí nastavení "převzít z průřezu dílce" je možné zadat vlastní výšku teplotního pole a pomocí polohy těžiště též umístění průřezu v tomto poli.