Online Help

Teplotní křivky

Pro popis vývoje teploty plynů při požáru používá program teplotní křivky pro jednotlivé druhy požáru popsané v normě ČSN EN 1991-1-2. Jsou zde tři nominální teplotní křivky a dále parametrické teplotní křivky.

Normová teplotní křivka

Základní z nominální křivka, kde je teplota plynů v požárním úseku dána vztahem

Křivka vnějšího požáru

Další nominální teplotní křivkou je křivka vnějšího požáru, kde platí vztah

Teplota plynů při požáru podle této křivky je limitována hodnotou 680°C, přes kterou v žádném případě nepřestoupí. Proto se při použití této teplotní křivky může stát, že kritické teploty prvku nebude nikdy dosaženo, tedy že jeho doba požární odolnosti je teoreticky nekonečná.

Uhlovodíková křivka

Poslední nominální teplotní křivkou v programu je uhlovodíková křivka, pro níž platí vztah

I pro tuto teplotní křivku je teplota plynů omezena, a to hodnotou 1100°C.

Parametrická křivka

Parametrická křivka, použitá v programu, platí pro požární úseky o podlahové ploše do 500m², bez otvorů ve střeše a s výškou úseku do 4m. Parametrická křivka je složena ze dvou částí. Z větve fáze ohřevu, kdy teplota plynů narůstá a z větve fáze chladnutí, která popisuje pokles teploty po kulminaci požáru. Pro popis parametrické křivky jsou použity v programu čtyři parametry:

• doba rozvoje požáru neomezeného snížením přístupu kyslíku t_lim (požár řízený palivem)
• tepelná charakteristika povrchu konstrukce ohraničující požární úsek b daná vztahem

• faktor otvorů O daný vztahem

• návrhová hodnota hustoty požárního zatížení q_t,d vztažená k celé ploše povrchu A_t ohraničujících konstrukcí požárního úseku.

Vývoj teploty

Vývoj teploty ocelového prvku se liší pro prvky nechráněné a pro prvky chráněné.

Vývoj teploty nechráněných prvků uvažujeme podle výrazu

Měrné teplo oceli se mění s teplotou podle vztahů uvedených v kap. 3.4.1.2 normy ČSN EN 1993-1-2. Tepelná pohltivost h_net je stanovena podle čl. 3.1 normy ČSN EN 1991-1-2. Teplota ocelového prvku se načítá po přírůstcích, přičemž časový interval přírůstku Δt je uvažován 5 sekund.

Vývoj teploty chráněných prvků uvažujeme podle výrazu

ve kterém

Měrné teplo oceli se mění s teplotou podle vztahů uvedených v kap. 3.4.1.2 normy ČSN EN 1993-1-2. Teplota ocelového prvku se načítá po přírůstcích, přičemž časový interval přírůstku Δt je uvažován 30 sekund.

Doba požární odolnosti je stanovena jako součet časových intervalů Δt, po nichž součet přírůstků teploty Δθ_a,t dosáhne hodnoty kritické teploty, která byla spočtena dříve, na základě využití prvku.